... tohle mi už celkem dlouho vrtá hlavou... hodně lidí umí rychle, někdy i ultrarychle, posoudit co dělá špatně ten druhý, ale svoje vlastní chyby vidí málokdo... stejně tak každý vidí, jak a kterým směrem by se měl dát ten druhý, ale svojí vlastní cestu nemůže najít... jak z toho ven? asi zaměřit se víc na sebe, což může znít sobecky, ale v tomhle případě je to nejspíš něco jiného... snad až příště budu chtít někomu v něčem radit stihnu se před tím zastavit a napřed si uvědomit, jestli já jsem v tomhle ohledu na správné cestě, a až pak říct svůj názor... možná budu tišší než normálně... ale lepší nic neříct, než soudit sám sebe...Ježíš řekl: "1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni.2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra." Matouš 7:1-5, CEP
Z.
